Návrh kostela sv. Františka a sv. Kláry v Plzni na Lochotíně - čitelná stavba vyrůstající na půdorysu rovnostranného trojúhelníku, jako významného křesťanského symbolu. V duchu františkánské spirituality nepůsobí dekorativní či snad složitou skladbou hmot, ale neokázalým, pravdivým a symbolickým uspořádáním uměřených prostých stavebních objemů. Neobvyklý trojboký hranol lodi kostela upoutává pozornost a přitom logicky vychází ze souvislostí místa stavby, kde se střetávají dva hlavní směry urbanistických struktur v úhlu 60°. Kostel je centrálně uspořádanou stavbou s lavicemi kruhovitě umístěnými kolem obdélného presbyteria směřujícího ze středu na východ. Tato tradiční orientace má pak ve vnějším uspořádání odraz v obvyklém umístění zvonice na opačné straně, nad západním vrcholem trojúhelníka, kde je nejblíže kompozičnímu středu prostoru vymezeném stávajícími panelovými domy. Zvonice pak nemusí být příliš vysoká, aby jako dominanta ovládla prostor, zapojuje celou stavbu do struktury sídliště a zároveň se příznivě uplatňuje při příchodu od „Domečku“, bývalé školky - sídla františkánské komunity. Hmotové řešení doplňuje nízká přízemní část orientovaná na jihovýchod směrem k ulici Lidická obsahující další potřebné prostory. Celková kompozice a přirozená gradace v tradičním uspořádání věž – loď – sakristie, nenechá nikoho na pochybách o účelu stavby a jejím poslání.